„Zpřístupnění středověké kaple i historických interiérů hradu je výjimečnou událostí nejen pro Národní památkový ústav, ale pro všechny, kdo si váží našeho kulturního dědictví. Horní hrad lidem umožní vstoupit do míst, která si po staletí zachovala svou autentickou podobu. Díky citlivé a náročné práci restaurátorů si návštěvníci mohou naplno vychutnat jedinečnou atmosféru tohoto mimořádného místa a objevovat jeho bohatý příběh v souvislostech, které přesahují hranice České republiky,“ říká generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Atraktivním momentem se stal objev gotické malby anděla symbolizující evangelistu Matouše, ukryté po staletí pod silnou vrstvou usazenin. Restaurátoři ji odhalili ve výšce přibližně osmi metrů v klenbě kaple. Ačkoliv o malbě věděli už dříve, panovala obava, aby se snímáním karbonizovaného povlaku neponičila. Proces byl proto technicky i časově nesmírně náročný. Výsledkem je dnes dobře čitelná malba, která patří k nejcennějším nálezům projektu. Návštěvníci ji uvidí během specializovaných prohlídek samotné kaple nebo při prohlídce celého hradu včetně kaple. „Prohlídky povedou autentickými prostory středověkého hradu bez dodatečných úprav – bez vybavení, mezi surovými zdmi a pod původními trámy. Lektor návštěvníky naučí číst stavební vývoj objektu přímo v jeho konstrukci. Syrový interiér hradu pak pravidelně oživí interaktivní programy, například Den ve středověku nebo Dobrodružství stavební historie,“ uvádí kastelán Tomáš Wizovský, který je spoluautorem projektu obnovy.

Práce restaurátorů a dalších odborníků v interiéru hradu a hradní kaple začala na jaře 2023 a trvala tři roky. Podstatná část obnovy přitom není na první pohled patrná. Restaurátoři se zaměřili na stabilizaci narušeného zdiva, vyplnění hlubokých trhlin a zajištění kleneb, které byly dlouhodobě ohroženy zatékáním a nestabilním klimatem. „Průzkum maleb zahrnoval řadu neinvazivních průzkumů, včetně snímkování pod různými vlnovými délkami a analýzy pigmentů. Na základě starších restaurátorských fotodokumentací byla provedena komparace se současným stavem. Průzkum potvrdil úbytek maleb za posledních několik dekád. Jako degradační činitel bylo potvrzeno nestabilní klima v kapli. Součástí projektu byl také detailní průzkum trhlin klenby i stěn a návrh velmi podrobného, šetrného postupu sanace a stabilizace s ohledem na citlivost maleb k vlhkosti,“ uvedl hlavní restaurátor Václav Štochl.

Klíčová byla úzká spolupráce restaurátorů, projektantů a specializovaných řemeslníků a řady dalších odborných profesí. „Díky jedinečnému komplexnímu restaurátorsko-konzervátorskému zásahu specialistů na historickou malbu, omítky, kamenná díla a další se podařilo památku citlivě a nezkresleně zachovat, ale také ji hlouběji poznat a umožnit její zpřístupnění širší veřejnosti, byť v omezeném a regulovaném provozu. NPÚ plánuje ke konzervaci kaple vydat i výpravnou odbornou publikaci, která nechá nahlédnout do spektra různých profesí podílejících se na záchraně,“ uvedl Petr Skalický, historik umění a památkář NPÚ.

Projekt Konzervace interiérů Horního hradu a hradní kaple měl maximálně šetrně stabilizovat konstrukce a dochované prvky Horního hradu – od omítek přes dřevěné konstrukce až po historické detaily – bez narušení dochovaného charakteru památky. Konzervace probíhala formou minimálních, ale pečlivě zvažovaných, a přitom provedením náročných zásahů, které umožnily zachovat výpovědní hodnotu objektu pro další generace. Projekt konzervace, od kterého zčásti v ideové rovině stávající realizace vycházela, byl v minulosti oceněn mezinárodní organizací Europa Nostra. Na financování se podílelo Ministerstvo kultury částkou 35,7 milionu korun.

Hrad a zámek Bečov nad Teplou patří k nejvýznamnějším historickým areálům v České republice. Vedle gotického hradu zahrnuje renesanční palác i barokní zámek a je známý především uložením relikviáře svatého Maura, jedné z nejcennějších zlatnických památek v zemi. Dlouhodobě slouží také jako centrum vzdělávání a odborné spolupráce.