Po ikonografické stránce tvoří výzdobu relikviáře staro­zákonní a novozákonní motivy. Nejvýraznější je skupina sošek 12 apoštolů usazených po obvodu schrány. V če­lech schrány pak nalezneme sošky sv. Maura a Ježíše Krista. Na střeše relikviáře se naproti sobě nachází dva cykly kruhových reliéfů – výjevy ze života a smrti sv. Jana Křtitele a výjevy ze života a smrti sv. Maura, sv. Timote­je a sv. Apolináře. Relikviář sv. Maura je 142 cm dlouhý, 48 cm široký a 70 cm vysoký. Váha schrány není z bez­pečnostních důvodů veřejně uváděna.

Nejznámější relikviáře obdobného typu nalezneme v ka­tedrálách v německých Cáchách – relikviář Panny Ma­rie a v Kolíně nad Rýnem – relikviář Tří králů. Relikvi­ář sv. Maura společně s korunovačními klenoty českých králů představuje jednu z nejcennějších zlatnických pa­mátek České republiky. Zároveň se jedná o jediný relik­viář tohoto typu, který je již od 19. století ve světském držení. Význam relikviáře sv. Maura netkví však pouze v jeho umělecko-historické a duchovní hodnotě. Je také dotvářen napínavým příběhem svého nalezení. Ten je v kontextu dějin České republiky právem označován ná­lezem století. 

Symboly a významy

Relikviář není pouze dokladem románského zlatnictví mi­mořádné výtvarné a řemeslné kvality. Je také souborem mnoha symbolů a síly, je pohledem do Království nebes­kého. Připomíná čistou víru těch, kteří za víru obětovali svůj život. Nechává nás nahlédnout do příběhů známých i méně známých světců.

Tvar domečku poukazuje na to, že relikvář je příbytkem svatého mučedníka na zemi, zároveň je také obrazem stavby církve. Scény v podobě reliéfů a výjevy na emai­lových cviklech vyprávějí dávné starozákonné příběhy. Sošky, s portrétními rysy, jsou mistrným a oduševnělým vyobrazením svatých s jejich atributy. Kameny jsou nej­častěji připodobňovány ke Kristu a Panně Marii, také jsou obrazem světců a ctností. I jejich barva v sobě skrývá vý­znam. Například rudé chalcedony jsou symbolem těch, kteří byli ochotni prolít svou krev pro Krista. Křišťál sym­bolizuje nejčistší víru. 

Sochařská výzdoba

Sošky a reliéfy na relikviáři sv. Maura patří k nejlepším dílům evropského středověkého zlatnictví. Byly vytvo­řeny technikou tepání, což znamená, že je tenký stří­brný plech vysoké ryzosti tvarován pomocí forem ze dřeva a tmele, na které je materiál tlačen – stahován pomocí nástrojů dřevěných a kovových. Sošky a reliéfy pravděpodobně nevznikly současně a také jejich atri­buty vznikly zřejmě později.

Z důvodu vyspravení trhlin bylo nutno vytvořit stov­ky přesně tvarovaných stříbrných a zlacených plomb z plechu stejné tloušťky a ryzosti jako originál. Zhoto­vení jedné plomby znamenalo mnohdy více než několik hodin trpělivé práce. Zacelení však bylo podmínkou zá­ruky fyzické soudržnosti a také nezbytností proto, aby výplňová hmota reliéfů nevyvěrala na lícovou stranu.

Metodou ztraceného vosku byly ze stříbra odlity stříbr­né ručičky sošek a pak následně cizelérsky opracová­ny a pozlaceny. Bylo nutno vytvořit stříbrné trny, které pomohly vsazení sošek do dřevěného jádra. Naposledy použité trny byly železné a degradované korozí.

Všechny sošky a reliéfy byly vyplněny kompozicí slo­ženou ze syntetického vosku vylehčeného dutými skle­něnými kuličkami o průměru 0,2 mm.

Filigrány

Filigrán je tradiční zlatnická technologie. Zde je zpraco­vána v mědi, což je ve zlatnictví poměrně vzácný případ, neboť jde o technicky náročnější postup zpracování jem­ných drátků než u stříbra. Restaurování filigránových prv­ků výzdoby započalo opatrným vyjmutím všech kame­nů a jejich podložek s přesným popisem jejich umístění v osaznách. Filigrány byly zpevněny, doplněny a ozlace­ny. Pod kameny byly zhotoveny nové podložky z lipového dřeva místo již nepoužitelných papírových smotků, které sloužily pro dosažení žádané výšky v lůžkách filigránů.

Emaily

Nejvýraznější barevnou dekoraci výzdoby představují emaily, na relikviáři obvykle kombinované s filigránový­mi prvky. Nejčastěji jsou zastoupeny emailové destičky, kterých je celkem 115, a motiv se u žádné neopakuje. Nejvýznamnější částí emailové výzdoby jsou emailové cvikle, kde jsou v kruhových medailonech znázorněny starozákonní výjevy a jsou umístěny ve výsečích mezi oblouky na bočních stranách relikviáře. Za hlavami apo­štolů se nacházejí emailové svatozáře. Bylo použito 7 typů barev emailu.

Gemy a šperkové kameny

Gemy osazené ve filigránových prvcích jsou staršího data než vznik relikviáře a nejspíše pocházejí z antické­ho Řecka. Materiálem se tehdy staly odrůdy chalcedonu, do kterých byly vyryty figurální a zvířecí motivy. Do Ev­ropy se dostávají po dobytí Konstantinopole křižáckými vojsky roku 1203. Na relikviář byly osazeny druhotně, jako součást filigránových prvků, a to v počtu 68 kusů.

Původní šperkové kameny jsou tvarem leštěné valoun­ky nebo kabošony. Materiálově jde o odrůdy křemene (ametyst, křišťál), chalcedonu a safíru. Hojná jsou také původní barevná skla, hlavně zelená. Vzácné jsou skle­něné imitace safírů. Při opravě relikviáře v 19. století byla většina šperkových kamenů z důvodu nastavení žáda­né výšky v lůžku filigránu podložena papírovými útržky různých tvarů a velikostí. Jde o útržky ze dvou holand­ských knih, rukopisně popsaný papír a v několika přípa­dech barvený ruční papír. Část kamenů byla také v této době doplněna, jsou však snadno odlišitelné.

Součástí výzdoby je také jedna kamej.

Techniky Braun-firnis a Niello

Technikou braun-firnis jsou vyvedeny například pásky s ornamentem hvězdiček, nápisy a plochy pozadí sloup­ků. Ornament vzniká vypálením vícekrát nanášeného lněného oleje na měděném plechu, který v žáru tmav­ne. Poté je vyryt dekor, ve kterém se uchytí amalgán. Po odkouření rtuti vzniká zlatá vrstva, která se vyleští.

Technikou niello je proveden dekor svatozáře Krista a Maura. Do stříbrné destičky je vyryt dekor, ten se zatře směsí ze stříbra, olova a síry. Postupuje se obdobným způsobem jako u emailů, ale při nižší tavné teplotě. Nie­llová destička je pak vsazena do další zlacené měděné destičky, jejíž okraje jsou zdobeny raženým dekorem.

Ražený dekor

Ražený dekor z mědi je častou výzdobou středověkých relikviářů. Takto vytvořené dekory na sebe často na­vazují a vytvářejí tak delší pásy. Je jimi lemován celý podstavec, hrana boční strany a reliéfy. Ražené jsou též zlacené hvězdičky – kvítka, jednotlivě přibité k ploše po­zadí čelních sošek Maura a Krista. Výseče mezi kružba­mi reliéfů jsou vyplněny raženými postavičkami andělů v horní řadě a proroků v řadě dolní. Pomocí raznice je pravděpodobně vytvořen i dekor v hřebenové části.

Asi 800 původních měděných hřebů se zlacenými hla­vičkami bylo zbaveno korozních zplodin, vyrovnáno, zlo­mené byly nastaveny. Bylo zkušebně zhotoveno dalších 500 ks nových měděných hřebů. Hlavičky hřebů byly ozlaceny v ohni.