Zřejmě nejznámější a nejvyhlášenější jsou tři kříže, nalézající se po pravé straně cesty směrem na Novou Ves. Na skalce, vypínající se nad kotlinou bývalého města ve výšce 817 metrů nad mořem, kolem nichž se rozprostírá známá upolínová louka.
Původně se nedaleko místa nacházela také čtvrt města Prameny (Sangerberg) zvaná Větrný vršek, ale po jejím zbourání stojí dnes skála opuštěná mezi rozsáhlými loukami táhnoucí se do všech stran. O vzniku křížů existuje několik legend. Ta nejznámější zkazka tvrdí, že ony tři kříže nechali postavit místní nemocní (někdy jsou označováni jako tři bratři), jako poděkování za své uzdravení. Historické anály a hlavně vyprávění pamětníků tuto verzi ani náznakem nepotvrzují. O této verzi není jediný zápis a dnes ještě žijící pamětníci ji pak zcela odmítají jako podvrh. Proto nyní můžeme s velkou jistotou říci, že se tento výklad nezakládá na pravdě, ale že se jedná o novodobý výmysl, který zde vznikl od nových obyvatel obce po roce 1945.
Důvod, proč zde ony tři kříže byly postaveny, je daleko prostší. Skalce, na které Tři kříže stojí, říkávali místní kdysi „am Stoinl“. Kříže stojí na kamenných čtvercových soklech, prostřední je větší, dva krajní o něco menší. Zde je nutno říci, že obyvatelé Pramenů byli vždy velice zbožní a protože bývali současně i velice bohatí, často nechávali na okolních skalách či v prostorách města vybudovat boží muka, kříže či kapličky. K této situaci došlo také v případě Tří křížů. Zhotoveny byly společným dílem sangerberských občanů v roce 1849 (nikoliv roce 1859, jak se často mylně uvádí). Společné dílo zde vystavěli proto, že se jedná o nápadnou kamennou vyvýšeninu v okolí obce, na které byli zvyklí náboženské symboly umisťovat (například na Petrově kameni atd.). Také zhotovení křížů je společnou prací několika mistrů, nikoliv jen jednoho.
